Maršovská fara je chudá děvečka – stručný přehled historie fary

„Maršovská fara je chudá děvečka…“ píše r. 1840 farář Zwinger. Podíváme-li se do starých farních zápisů, skoro se zdá, že v neutěšeném a zchátralém stavu se budova fary nacházela během své existence mnohokrát.

V roce 2013, kdy si připomínáme 300 let od první písemné zmínky o maršovské faře, se konečně podařilo toto„prokletí chudé děvečky“ zlomit a fara po kompletní rekonstrukci jen září. Však si to také jedna z nejstarších staveb ve východních Krkonoších plně zaslouží.

Fara v Horním Maršově stála pravděpodobně již v 16. či 17. století – bohužel, z této doby nemáme písemné záznamy, ale je dost možné, že již v době existence prvního dřevěného kostela v r. 1565 zde nějaké obydlí pro faráře stálo.

Fara na vyvýšeném místě nad Maršovem spolu s chlévy, zahradou a přilehlými pozemky tvořila samostatnou hospodářskou jednotku, náležela k ní i část lesa.

Podívejme se, co se na faře a kolem ní v minulosti dělo, zejména je zajímavé, jak o faře referovali páni faráři:

1466    První písemná zmínka o existenci obce Maršov. Královský hejtman v Trutnově uděluje jakémusi Matesovi

Behmerovi „ hamr v Kalné Vodě a rudu železnou v Maršově“.

1553    Záznam v kupní listině, kdy Kryštof z Gendorfu prodává různé vesnice, se uvádí „Maršov s dvěma hamry

pustými“.

1565    Trutnovský kronikář Simon Hüttel zmiňuje stavbu dřevěného kostela v Maršově. Prvním farářem (ovšem luteránským) byl David Finger.

1605 – 1608    Na místě původního dřevěného kostela, který stál nedaleko fary, byl postaven kamenný renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie. Stavbu pravděpodobně vedl italský stavitel Carlo Valmadi.

1623    Protestantský kněz Zacharias Schmidt se svými farníky odchází do exilu ve Slezku.

1713    První písemná zmínka o maršovské faře od faráře Ondřeje Josefa Schuttera: „V Maršově obydlí, ale velmi špatné, ze dřeva, hrozí zřícením, kvůli vzdálenosti místa.“

1724, 1726, 1729, 1732    První dochované maršovské kostelní účty, z nichž se dozvídáme o výrobě nových žlabů na vodu do fary, dovozu zdícího kamene, přesazení pece a kopání studny.

1740    Požár fary způsobený pravděpodobně úderem blesku.

1740 – 1743    Barokní obnova fary, která vtiskla budově podobu, již si zachovala dodnes.

1776    Postaven vodní domek nad farou (dnes již neexistuje).

1807    Postavena stodola západně od hlavní budovy.

1840    Farář Franz Zwinger píše : „Maršovská fara je chudá děvečka. Tato chudoba je tíživější pro nepříznivé potíže s milostivou vrchností, která nepřispěje ke zkrášlení Domu božího….Pokud se potřebuje něco pořídit, pořizují si farníci sami…“

1843 – 1870    Za doby působení faráře Josefa Maria Koppa byly provedeny četné stavební úpravy.

1868    Požár nedalekého renesančního kostela od úderu blesku.

1899    Dokončena stavba druhého maršovského kostela v novogotickém slohu. Tehdy mecenáška hraběnka Emma Černínová nabízela vystavět i novou faru v jeho blízkosti (kostel stál dole v obci). Tehdejší farář Kutscher však odmítl, neboť se nechtěl odloučit od svého hospodářství, zejména od včelích úlů, které měl v zahradě…

1940    V mimořádně tuhé zimě pomrzly nejlepší ovocné stromy ve farské zahradě (1943 byl ovocný sad znovu vysázen).

1944    Obnova ztrouchnivělé šindelové střechy, šindel byl dodán z farního lesa. Při opravě pomáhal i duchovní správce (zřejmě pro nedostatek pracovních sil, byla válka).

1944    Farář Franz Honstek píše: “Je politováníhodné, že o dějinách farní budovy neinformují vůbec žádné podklady. V každém případě se na budově jistě hodně přestavovalo. Dnes už nastaly tak velké škody (střecha je ztrouchnivělá, zčásti prší do pokojů, okna se špatně zavírají a hrozí vypadnutím), že jednou později bude nutno provést důkladnou opravu nebo přestavbu. Bohužel, dům stojí pod památkovou ochranou, což je okolnost, která při adaptacích vždycky vadí…”

Do 70. let minulého století fara sloužila k bydlení farářů, poté sloužila k uložení církevních písemností.

Do 90. let minulého století byli na faře ubytováváni občané Maršova. Fara postupně chátrala, až se stala neobyvatelnou.

2002    Faru od církve koupilo Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER, které ji začalo postupně opravovat a realizovat zde projekt DOTEK – Dům obnovy tradic, ekologie a kultury.

 

Hlavní nabídka